Láska ze školky 5 THE END 2/2
17. 3. 2011
"Pamatuju si to tu ale věci jsou jiné," řekl zamyšleně Bryan, když si prohlížel Timův dům.
"na jasně," zasmál se, "přece už není můj."
"Jak to, že tu teda bydlíš?"
"Pronajal jsem si to."
"Jo aha. Tak pronajmul," usmál se, "kde bude můj pokoj?"
"Nahoře hned první. Můžeš si jít vybalit."
"Dobře, díky moc," usmál se a šel nahoru.
"Není vůbec zač," úsměv mu oplatil, "až bude večeře, zavolám tě."
Bryan jen kývl a šel do svého nového pokoje.
Od toho okamžiku všechno utíkalo strašně rychle. Tentokrát si Bryan vybalil úplně všechno, od oblečení po své věci. Chvilku trvalo, než si všechno vybalil a poskládal pečlivě na místo. Proto to utíkalo tak rychle.
Když byl se vším hotový, konečně se cítil jako doma. Sedl si na postel, jak byl zvyklý, a zapřemýšlel se. Konečně bydlel s Timem. Ta scénka s rodiči ho sice mrzela ale nedoufal, že by ho mohli akceptovat. Tak nějak tušil, jak to dopadne. Byl ale strašně rád, že s Timem konečně může být. Tak dlouho čekal a teď jsou spolu...
"Bryane? už je večeře!" zazněl Timův hlas zezdola.
"Večeře? už je tak pozdě?" řekl si pro sebe a vstal. Rychle seběhl schody a sedl si ke stolu, kde na něj čekal jak Tim, tak večeře.
"Vybaloval jsi pěkně dlouho..." usmál se Tim, Bryan však jen přikývl.
"Co se děje? jsi... nějak moc potichu."
"Jsem? promiň," zasmál se, "jen pořád nemůžu uvěřit tomu, že s tebou bydlím. Jsem šíleně rád."
"Až tak moc?"
"Jo! co sis myslel?" zasmál se.
"Já nevím. Myslel jsem, že to na tebe bylo moc rychle."
"Ne, to ne. Vlastně jsem se ani nemohl dočkat, až budeme spolu."
"Kdybysme nejedli, dal bych ti pusu," zasmál se.
"Však... po večeři..." odmlčel se a podíval se jinam.
"Po večeři co?"
"No... ty... víš..."
"Vím, ale chci to slyšet od tebe."
Bryan zrudl jak rajče.
"To... říká se mi to blbě!" vykřikl, "po večeři mi tu pusu klidně dej, já si pak vlazu do sprchy."
"Ale to není to, co jsi mi chtěl říct."
"O čem to mluvíš?" řekl, jakoby nevěděl o co se jedná, vstal a prázdný talíř šel dát do dřezu.
"Kdyby to bylo to, o čem jsi chtěl mluvit, neřekl bys to tak rychle."
"Nepovídej," zasmál se, přešel k němu a políbil ho.
"Tak já jdu do té sprchy," zašeptal. (poznámka: zkuste si to představit. Jak nad Timem Bryan stojí, dá mu dlouhou pusu a pak zašeptá "tak já jdu do té sprchy" mě to příjde šíleně svůdnicky! xD)
"Počky!" vykřikl, "jdu s tebou."
Tim rychle dojedl zbytky jídla, talíř nechal na stole a spěchal k Bryanovi.
"Proč?"
"Umyju ti záda," zasmál se.
Oba dva šli do koupelny, spolu. Bryanovi se promítalo v hlavě, co všechno se může stát a to ho dostávalo do rozpaků. To samé bylo s Timem. Takže i když byli v koupelně, nikdo z nich se neměl k tomu, vyslíct si alespoň ponožku.
"Emm... nechtěli jsme se osprchovat?" zeptal se Tim.
"No... jo..."
"Tak proč se nevyslečem... už jsme se viděli, takže..."
"V tom problém není..." řekl rozpačitě.
"Já... já sebojím že... že... no..."
"Jo, chápu. Máme stejnej problém," zasmál se ale hned se zarazil. Řekl mu to. I když nepřímo ale řekl mu, že ho chce a pokud takhle budou stát ještě chvilku, asi to už nevydrží a opravdu něco udělá.
"To je jedno!" vykžikl Tim a začal se sám vyslíkat. Na Bryana se ani nepodíval, jak moc se cítil v rozpacích. Zato Bryan sledoval každý jeho sebemenší pohyb. Poprvé uvidí jeho celé tělo a nesmírně se na to těšil.
Když už byl nahý, bryan se nadechl a šel k němu. Zezadu ho objal a natiskl se mu na záda, "jsi opravdu šíleně krásnej..."
"Šíleně?"
"Jo, já z tebe šílím..." zašeptal.
"Cítím to..." zasmál se.
Bryan zčervenal, "pro... promiň."
"Mě to nevadí, jsme na tom stejně," otočil se a Bryanovi se naskytl úžasný pohled na Timův vzrušený klín. Potom se zase střetl se jeho uhrančivě zelenýma očima. Měl ten pohled rád. Tim se usmál a políbil ho. Tentokrát to ale bylo jiné, než ostatní polibky. Tentokrát přestali jen tehdy, když už neměli vzduch. Hned na to Tim zase jejich rty spojil.
Pomaličku si Bryana vyslíkal ale zároveň ho pořád líbal. Zachvilku byl nahý i Bryan a ani nepostřehl, kdy ho stačil Tim vyslíct.
Ve společném objetí a spousty polibků pomalu směřovali do rožku sprchového kouta. Když Bryan narazil do zdi, automaticky, společně se svezli na zem a nepřestávali se líbat. Zachvilku se Tim od jeho rtů odlepil. Jazykem si udělal cestičku až ke krku a ten začal všemožně laskat. Přitom, pravou rukou, chytl Bryanův klín a začal si s ním hrát.
"Ahh Time!"
Tim se na něj jedním očkem podíval a usmál se. Ta jeho tvář byla tak roztomilá. Přímo ho zvala k sobě.
Sjel k jeho prsním svalům a jazykem po nich dráždivě přejížděl. Někdy také přejel po jedné z jeho ztvrdlých bradavek.
Bryan nad tím slastným pocitem vždycky vzdychl o něco víc.
"Timee... já už...ahh...!"
Tim poznal, co se mu snaží říct, proto jeho klín ihned pustil a zase se věnoval jeho ústům.
"Proč... mě nenecháš...?"
"Kdybych tě nechal, tak by to nebala žádná sranda," zašeptal a něžně mu skousl ucho.
Bryan mírně zavzdychal, "ty jsi... tak zlej!"
"Jo, já vím," zasmál se a začal se věnovat jeho údu.
Napřed byl něžný. Věděl, že je to Bryanovo poprvé, vlastně i jeho ale nechtěl mu nějak ublížit.
Zezačátku po něm jen něžně a pomalu přejížděl prsty. Párkrát se zastavil na žaludu, trochu ho polechtal a zase se věnoval celé jeho délce.
Dalším krokem už ho vzal pevně a začal trošičku lízat špičku žaludu. Tim si hrál jak malé, dvouleté dítě s plasotvou miniaturou traktoru a Bryan si to náramně užíval.
Ve své poslední akci si ho Tim strčil do pusy celý a pohyboval se nahoru a dolů. Pohyby nahoru byly rychlé, dolů pomalé a dlouhé tak, jak mu to jeho krk dovolil. Bryan přímo roztával slastí. Nedokázal by si představit, kdyby si svou orientaci uvědomil a neznal Tima. To by si našel někoho jiného... dál už radši nemyslel. Nedokázal si ani představit, aby byl s jiným mužem, než se svým Timem, kterého teď měl ve své hlavě. Tima, jen a jen Tima, nikoho jiného.
Jak ho Tim dráždil, vjel mu dvěma prsty do konečníku a začal kmitat.
"Time!!" vykřikl. (poznámka: pardon, pardon!! je to moc tvrdý? to zvládnete xD tak jste škemrali o yaoi xD xD fuáá co semnou udělá y-manga xD)
"Promiň Bryane... už se neudržím..."
"To je v pohodě... já... už bych to asi taky nevydržel."
"Asi to bude bolet. Pokud by se to nedalo snýst, řekni mi a já přestanu, dobře?"
Přikývl.
Tim si podebral jeho nohy a začal do něj pomalu, opravdu pomaličku vnikat.
"Ti-me... ry... rychleji!"
"Proč... rychleji?"
"Když to... děláš pomalu... tak to podle... mě bolí... víc!"
Tim se usmál a jedním přírazem byl uvnitř jěho těla. Konečně to cítil. Konečně zažívá ten pocit, který už tolikrát chtěl cítět. Tak dlouho na něj čekal.
"Uvnitř tebe... je to příjemný..." zasmál se.
"Ne-nedělej...si srandu!" vydechl.
Tim se zasmál a začal přirážet. Byl to pro něj tak krásný pocit. Držet takové krásné stvoření, jako je Bryan, který mu vzdychal v náruči jeho jméno. Dokonce sám od sebe začal pohybovat pánví aby s Timovými přírazy splynul... a oba tak vlastně splynuli v jedno.
Tim, i když se musel šíleně ovládat, byl na Bryana pořád něžný a svoje přírazy nezrychloval. Chtěl, aby si na ně Bryan napřed navykl... hlavně mu nechtěl nijak ublížit.
"Ti-me!" vykřikl a otevřel mírně oči.
"Chceš... abych přestal?"
"Kdo... říkal něco o... přestávání... Já... prosím tě... rychleji...! dělej to... rychleji!"
"K vašim... službám," zasmál se a napřed si ho vytáhl k sobě, "pokud... budeš chtít... můžeš mě drápat... tak moc jak... budeš chtít."
Bryan mu už nestačil odpovědět. Timovy přírazy, daleko silnější než ty první, mu ani nedovolily mluvit.
Opřel se mu o rameno a křečovitě mu svíral záda. Také nohy, které Tima věznily, se mu zařezávaly do boků.
Bryana však nic nebolelo. Ani tohle nestačilo, aby v sobě potlačil tu obrovskou touhu a chtíč. Zezačátku cítil bolest, jenže tu teď jakoby odsunul pryč a cítil pouze slast.
"Ti-Time... víc! prosím!" vykřikl. (poznámka: milovnice Bryana, omlouvám se... nechtěla jsem ho udělat tak moc nadrženýho... ale stalo se noo xD)
"Víc... už to... ani nejde..." odpověděl mu a hned se zhluboka nadechl aby zaplnil prázdná místa v plicích. Ale i tak to zkusil ještě rychleji.
"Bryane! já... já už tak dlouho... nevydržím...!"
"Já... já už taky... budu!"
Stačilo ještě pouze pár přírazů a oba došli ke svému vytouženému vrcholu. Oba se přitom křečovitě objímali. Bryan se poté unaveně opřel o chladnou, kachličkovou zeď, která bývá v každé koupelně a Tim spočinul na něm. Oba měli zavřené oči, oba oddychovali.
"Bryane..." zašeptal Tim, doplazil se k jeho obličeji a políbil ho.
"Bylo to... úžasný..." vydechl a objal ho víc.
"Opravdu se ti to líbilo?"
Přikývl.
"Jsem za to tak rád... šíleně mě rozdrýždilo, když si mě pobízel, abych přidal," zasmál se. Bryan se zase začervenal ale nic neříkal.
"Můžeš vstát? nebolí tě nic?" zeptal se a vstal. Bryan se taky pokusil, zazačátku trochu zavrávoral a pomocí stěny se udržel na nohách.
"Počkej tady!"
Tim rychle vyběhl z koupelny. Za pár vteřin se vrátil s malou stoličkou a postavil ji pod Bryana, "sedni si."
"To je v pohodě, dokážu stát."
"Sedni si Bryane. Je to první takovej příznak že nemůžeš chodit. Umyju si tě," usmál se.
Bryan si poslušně sedl a Tim ho začal mýt. Umýval ho opatrně, jakoby umýval nějakou diamantovou sošku. Zároveň se vyhnul všem dráždivým místům, které za tu chvíli objevil. I on sám se přitom umýval ale svému těmu nevěnoval tolik pozornosti jako tělu Bryana.
"Time... jsem unavenej..." zívl si.
"Jo, já taky. Ještě z nás spláchnu to mýdlo a donesu si tě do postele."
Tim vzal sprchu a teplou vodou z něj smyl veškeré mýdlo, které se na něm nacházelo. Následně pak umysl sebe.
"Time?"
"No?"
"Zopakujeme si to někdy?"
"No to víš že jo," zasmál se. Zavěsil sprchu na háček a vzal si dvě osušky. Napřed usušil sebe, poté si Bryana zabalil do té druhé, suché osušky, vzal ho do náruče a mířil s ním do ložnice.
"Není ti zima?" zeptal se ho Bryan.
"Ne, neboj," usmál se, nachvíli se zastavil a políbil ho, "strašně moc tě miluju."
"Já---tebe taky," zívl si.
Tim ho ještě jednou políbil na čelo a vešel s ním do ližnice. Položil ho na postel a přikryl teplou peřinou. Potom obešel postel a lehl si za ním. Bryan se k němu ještě z posledních sil přetočil a oba si usnuli v náručích.
A co bylo dál po téhle vášnivé noci? Bryan s Timem si užívali své dva měsíce volna. Někdy venku potkali i Jamese. bryan se divil, že si nenašel ještě žádné přátele, když v jeho věku je tu plno lidí ale to mu moc hlavou nevrtalo. Teď mu nevrtalo hlavou nic, protože byl s Timem a s ním taky bydlel.
Nakonec si koupili ten byt, blízko jejich práce. Bryan začal pracovat a jak to bylo dál... to už je jiný příběh...
Komentáře
Přehled komentářů
Bylo to skvělé !!! Poslintala jsem si celou klávesnici :D upřímně modlím se za další pokračování těhle dvou :) ale ikdyby to měl být někdo jinej taky dobře :))) jen at je to rychle tu :) děkuji za tvojí práci ! rozzářila jsi mi den ^^ :*
Yomiko ^^ - ~(^////^)~
4. 9. 2011 16:31
To byla tááák krásná povídka *__* až do předposledního dílu jsem přemýšlela, kdo bude seme.
A docela by mě zajímalo, jak na to reagovali tvoji spolužáci když ti to vzali xDDDD
KOra - Arigatooooooo ! =^-^=