Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jsi můj pán

13. 6. 2011

 

Donedávna jsem byl úplně normální.

Donedávna...

Asi před týdnem za mnou přišel nějaký můž a tvrdil, že jsem ztracený princ jejich země, a jelikož jsem jediný následník trůnu, musím kralovat.

Normálně bych tomu nevěřil, ale opravdu všechno, co říkal, na mě sedí, včetně toho, že mý rodiče, kteří se o mě těch osmnáct roků starali, nebyli mý opravdový rodiče.

Takže jsem se s tím mužem vydal do mého království.

Představil se jako Kazuhiro... já se jmenuju Akihiro... zřejmě v tom království používají i podobný jména.

"Už tam budeme, můj pane," ozval se.

Povzdychl jsem si, "kolikrát jsem ti říkal, že mi tak nemáš říkat."

"Omlouvám se."
"Nemusíš se omlouvat," řekl jsem nervózně, "ale celej svůj život jsem žil na vesnici. Navíc jsme stejně staří, takže mi tak prosím přestaň říkat."

Ne že by mi to nějak nevyhovovalo, ale začínalo mě to štvát.

"Rozumím."

Tenhle problém byl vyřešený. Šli jsme dál. Už jsme ušli nespočet kilometrů a jsme na cestě asi pět dní. Za tu dobu jsem pořád poslouchal oslovení typu můj pane, vaše výsosti atd. První den mi to ani tak moc nevadilo, ale ty další už mě to začínalo prostě štvát.

"Teď se mějte-"

"Ani nevykat!"

"Na pozoru," dořekl s oddychnutím, "vcházíme do Ovocného lesa. Hned za ním je tvoje království."

"Ovocnýho lesa? to je pěkně blbej název..." pronesl jsem ironicky.

"Blbej název možná, ale samotnej les je nebezpečnej." Pak se na mě otočil se vztyčeným ukazováčkem, "devadesát osm procent ovoce, které tam roste, je smrtelně jedovaté."

"A co ty zbyly dvě?" optal jsem se nezaujatě.

"No, říká se, že jedno procento má příznivé účinky. A to druhy procento..." odmlčel se a podíval se stranou, "má příznivé účinky po sexuální stránce..."

"Oh," ironicky jsem se usmál, "tak pojďme."

 

Cesta lesem nebyla až tak náročná, jak jsem si myslel. Akorát ty všechny keře a stromy musel zasadit nějakej mistr kouzelník, protože to byla fakt podívaná. Na plodech byly různý barvy, ktery se někdy i střídaly. Byly nádherné, přímo k nakousnutí... což jsem samozřejmě nemohl...

Tak jsem se kochal a kochal, až jsem se ztratil z Kazuhirova dohledu.

A protože už to byla dlouhá doba, co jsem se po lese potuloval sám, dostal jsem žízeň. Samozřejmě všechny láhve s vodou má ten blbec Kazuhiro!

Říká se, že člověk vydrží bez vody tři dny... no myslím, že já už nevydržím ani vteřinu... prostě to risknu a napiju se šťávy z nějakýho ovoce. Buď hned chcípnu - stejně bych tu sám bez vody chcípl, nebo budu tak hyperaktivní, že vyskočím nad les a najdu toho idiota, a nebo začnu být hyperaktivní po sexuální stránce... a Kazuhira znásilním... nic z toho není nijak extra strašný...

Utrhl jsem pár plodů podobným borůvkám - velikostí, a chtěl je strčit do úst. V tom mě něco popadlo za ramena. Můj pud sebezáchovy okamžitě reagoval a já s mírným křikem strčil všechny zářivé bobulky nepříteli do úst... a pak jsem seděl jak přikovanej, když jsem zjistil že to vlastně byl Kazuhiro...

"Aaa~~! Kazuhiro!!! Neumírej!"

Přiskočil jsem k němu a chytl jsem ho do náruče.

Otevřel oči a nevinně se usmál, "myslím, že z těhdle neumřu..."

"Ah..." oddychl jsem si, "takže to byly ty s pozitivním účinkem."

"To si taky... nemyslím..."

Ztuhl jsem.

Hned jsem věděl, čím jsem ho to vlastně omylem nadopoval... ale to bylo štěstí, že jsem to nevrazil do huby nějakýmu medvědovi, kterej by mě hned ojel a já bych pak byl asi roztrhlej na kousíčky...

Než jsem stačil reagovat, Kazuhiro mě políbil a chytl tak šikovně (pro něj) že jsem se nemohl hýbat.

Tu noc jsme rozjeli žhavej a vášnivej sex v Ovocném lese...

 

Když jsem se ráno probudil, na nic jsem si nepamatoval. Kazuhiro poklidně seděl vedle mě a chystal snídani (samozřejmě z našich zásob.)

"Co se stalo..." zamumlal jsem.

"Měli jsme sex."

"Aha, my jsem měli..." zarazím se, "COŽE JSME TO MĚLI?!"

"Se-"

"Ani to neříkej!" sedl jsem si a objal kolena, "proč?"

"No já nevím, nebyls to ty, kdo mi vrazil ty bobule do pusy?"

Začervenal jsem se.

Konverzace dál už nepokračovala. Jen jak jsme dojedli snídani, vydali jsme se na cestu. Ani teď nikdo nic neříkal. Mrzelo mě to. Dobře se s ním povídalo. Měli jsme podobné zájmy i chutě a když jsme si celé ty dny na cestě povídali, všechno uteklo tak rychle... navíc už jsem si na ten incident vzpomněl.... a nemůžu to zaboha dostat z hlavy. A bohužel, zřejmě se do něho pomalinku zamilovávám, jen kvůli tomu, že semnou jednou spal... a párkrát mě políbil, to přiznávám. Ach, proč zrovna já musím být taková citlivka...?

Ale pro něj nejsem nic víc, než "jeho pán". Všechno se to stalo díky těm bobulím...

 

Vešli jsme do podzámčí. Lidé se tu zdají být milí a v pohodě. Kazuhira všichni vítají, jako by byl svatej a dokonce i mě někteří zdraví. Že by věděli, že přijdu? Je to možný...

Štve mě, že je tak milej ke všem lidem a semnou nepromluví ani slovo. Rozhodl jsem se jednat. Něco vymyslím, i když tady je to přeplněný lidma, něco vymyslím, než se dostanem do zámku.

První šance naskytnuta! Prázdná a temná ulička!

Popadl jsem ho pevně za rukáv a táhl jsme ho tam.

"Co se děje?" zeptal se chladně. Za tu dobu, co jsme vyšli z lesa, se ani jednou neusmál. Chvilku jsem se díval do země, pak jsem se nadechl a natáhl se pro polibek. Avšak byl jsem odstrčen.

"O co se to tu snažíš?"

"Políbit tě, idiote!"

"To vidím taky, ale proč?" optal se. Už neměl tu chladnou tvář, spíš smutnou, "vždyť jsem ti provedl něco... hrozného."

"Hrozného?" chvilku jsem se zamyslel, "jo aha, ty myslíš ten sex? za to se nemusíš cítit blbě," zasmál jsem se, "díky tomu jsem si uvědomil že tě miluju."

Zarazil jsme se. Nemohl jsem uvěřit, že to říkám!

"A-ale, to není dobrej nápad..."

"Proč?"

"No víš... takový vztahy nejsou dovolený..."

"He? toho ty se bojíš? od čeho jsem král? abych dělal nový zákony! můžu zavíst všechno co chci, takže tu nemel nesmysly!"

Kazuhiro se na mě chvilku nevinně koukal a mrkal při tom, "vidíš, to mě nenapadlo... ale přesto..."

"Žádný ale! Pojď půjdeme. Ať můžu všechno vyhlásit.

 

Vešli jsme do zámku. Nikdo nikde. Vyšli jsme schody, začali se na nás snášet první služky a sluhové. Co ale bylo divný, začali mi říkat "Akihiro-sama!" a co bylo ještě divnější, Kazuhirovi "Kazuhiro-dono!"

Když jsme vešli do hlavní síně, už nás tam čekal hlavní poradce, pak pár ministrů a kancléř.

"Akihiro-sama" pronesl poradce a uklonil se, "vítejte zpět doma."

"Dobrá práce, Kazuhiro-dono," uklonil se i jemu, "dokázal jste bezpečně dovést vašeho bratra do našeho království."

"Bratr!?" vykřikl jsem na celej sál, "proč si mi to sakra neřekl!?"

Všichni na mě vyjukaně koukali, až to trapný bylo. Rychle jsem popadl Kazuhira za ruku a táhl ho pryč ze sálu.

"Omlouvám se."

"To bys měl! uvědomuješ si vůbec, že miluju vlastního bratra?"

"Proto jsem říkal, že to není moc dobrej nápad..." usmál se.

"Ach Jashine..." povzdychl jsem si, "ale teď vážně, proč jsi mi to neřekl?"

"Abych pravdu řekl, když jsem byl malej, našel jsem nějaké obrazy v komnatách rodičů. Byl jsi na nich ty, asi jako tříletej kluk a držel jsi mě, jako ještě maly mimino. Zeptal jsem se na to otce a ten mi všechno povyprávěl. Říkal, že tě unesli. Od té doby jsem se pořád koukal na ten obraz a říkal si, že tě musím najít. Když jsem tě po té dlouhé době znovu uviděl, nevěděl jsem, že zkrásníš až tak moc. Byla to láska na první pohled. Proto jsem ti taky nic neřekl..."

"Uvědomuješ si, že tě poslouchali...?" zeptám se ironicky a ukážu na škvírku ve dveřích a na páry zlověstných očí. Kazuhiro jednoduše kopne do dveří a už to dál neřeší. Ministři a ostatní si museli pěkně natlouct nos...

"Co teď?" zeptal se mě.

"No coby. Od čeho jsem král. Vytvořím zákon na povolení incestu a homosexuality. Žádnej problém," usměju se, "hele, chtěl jsi někdy kralovat?"

"Popravdě?"

"Popravdě."

"Jo, párkrát jsem po tom toužil."

"Fajn, tak z tebe udělám svoji královnu," usmál jsem se a otevřel dveře, "zavádím pár nových zákonů!"

"Jak královna?!" vykřikl Kazuhiro, "já jsem tady byl seme!"

"A to vadí? já jsem tu král!" odpověděl jsem ze smíchem.

 

Hned po řádné korunovaci jsem vydal všechny zákony, které jsem chtěl. Dokonce jsem veřejně představil Kazuhira jako svou královnu. Lidi to vzali s klidem, dokonce nám tleskali, když jsem se políbili.

Dál jsme... ale to už je vlastně úplně jinačí příběh, abych to neroztahoval , žijeme šťastně, a budeme žít šťastně, dokud nepříjdou naše dny umíráčky...

Taková byla moje podivná a úžasná cesta do mého královstí...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

upsík

(Vea, 30. 8. 2013 0:57)

No tak... co k tomu říct? Právě jsem zahryznutá do peřiny a brečím smíchy. Až si budou sousedi stěžovat na řičení nějaké nestvůry z našeho bytu, tak je budu muset odkázat na tebe xD Vážně jsem celou dobu nemohla přestat řvát smíchy. Je to úžasná povídka, vážně prostě kyaaaa!!!

slitík

(KOra, 26. 9. 2012 15:34)

Vážená dámo tohle bylo pěkné ! :D skvěle jsem se pobavila a taky bych to brala jako anime :D ikdyž tu noc v lese bych viděla na takové 3 díly :DDD (ano jsem zvrhlá a nestydím se za to) :D

parádní

(cornelia, 27. 9. 2011 21:52)

lol, pořádně dobré!!! xD

KYAAAAAAA

(Hiki, 13. 6. 2011 19:22)

ach kdyby to tak bylo i anime (zasněně) a nebo kdyby se to snad stalo mě kyaaaaa nádhera nádhera !!!! tahle povídka je ženialnější než já sama (a to je co říct)

xD XD XD

(Hani-chan, 13. 6. 2011 17:30)

XD XD tož to byla fakt hustá povídka jak něco, rostlina se sexuálními účinky by mě v životě nenapadla a aby král vyhlásil zákon na povolení homosexuality a incestu tak to by mě nenapdlo ani v tom nejbláznivějším snu XD XD XD, jáj tahle povídka se ti fakt povedla a ten konec mě mile překvapil!! XD

 

 

Portrét



Archiv

Kalendář
<< červen / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 34845
Měsíc: 247
Den: 7