Jezero
17. 3. 2011
"Kde jsi ty vole jeden?!" řval po celé chodbě tmavovlasý chlapec.
"Kvůli tomu, že jsi starší, nemusíš chodit na zkoušky pozdě!"
"Hmm...co je?" ozve se ironickým hlasem právě volaný chlapec.
"No jasně, to mě mohlo napadnout že budeš s další holkou..." povzdychl si.
"Ale Chiaki..." snažil se.
"Jsi hroznej debil Takumi víš o tom?!" snažil se v sobě potlačit hlas. Dívka zatím stačila odejít.
"Snad bys nežárlil..." řekl mu provokativním hlasem.
"Na tu štětku? to tak...ALE MÁME ZKOUŠENÍ A TY MÁŠ DESET MINUT ZPOŽDĚNÍ!!!" zakřičel na něj.
"Dnes je zkoušení?" zeptal se tak, jako by nevěděl co se děje. Když se na Chiakiho naštvanou tvář zase podíval, musel se usmát. Ne z pocitu radosti nebo nějak tak, jen se na něho usmál šibalsky a provokativně. Jeho dlouhé vlasy mu mezitím přepadly přes obličej.
Chiaki už ztrácel trpělivost. Naštvaně ho za ten přepadlej pramínek chytl a vši silou ho táhl ke zkoušecí místnosti.
"Co to děláš ty hajzle, to bolí!" křičel na něho.
"Na bohaty ufňukánky jako ty, nemám náladu. Máme zkoušet a TY jedinej tam chybíš." řekl klidně Chiaki.
"Kdo je u tebe bohatej ufňukánek?"
"Ty." odsekl.
Takumi si je prskl.
"Hele, jsme tu ze školou, takže nedělej nějaký průšvihy! Nemůžu za to, že zrovna nás přidělili na to, abychom je tenhle večer bavili...!"
Ti dva se nesnášeli už od základky. Oba od základky hráli na nějaký nástroj a oba šli na stejnou vysokou školu.
"Takže si ho našel?" ozval se dívčí hlas.
"Jasně žádnej strach." odsekl a vzal si své housle. Takumi si vzal kytaru a ta dívka usedla k elektrickým klávesám. Těm, co se používají na zpestření na koncertech. (poznámka: omlouvám se, ale vysvětlování mi moc nejde a taky nebudu vymýšlet jméno té dívky protože mě nikdy vymyšlení jmen nešlo...)
"Můžeme?" zeptal se Takumi. Přikývli. Takumi začal hrát první. Do toho se přidala dívka s klávesami a nakonec Chiaki.
Jejich učitelé je tak chtěli dát dohromady, protože chtěli vidět, jak budou s rockovou hudbou ladit housle.
"To je úplně strašný!" vykřikl najednou Chiaki.
"Vždyť ani nedokážete udržet rytmus!"
"Jestli ujíždíš z rytmusu, Chiaki, tak prostě jeď podle nás." pousmál se Takumi.
"Hehé, jak se mám probůh držet vás, když každej z vás hraje jinak?!" řekl ironicky.
"Fajn tak znova." Všichni začli odznova. Už to znělo daleko, daleko líp. Ale pořád někdo dělal chyby.
"Doprdele Takumi!" zakřičeli na něho současně jak Chiaki tak ta dívka.
"Co je?"
"Jako co je? vždyť nám to kazíš!" zakřičela na něho.
"Vždyť budem jen bavit ostatní, co na tom že to bude trochu falešně?"
"Debile! budou tam i nějací profesoři, víš?" řekl naštvaně Chiaki.
"Cože? to jako že nám to může zlepšit známky?"
"No, Chiaki se nemá čeho bát ale ty by ses měl snažit, Takumi." řekla dívka.
"Fajn, tak fajn. Budu se snažit." řekl naštvaně.
Tak zkoušeli znova a znova. Takumi už se snažil víc ale pořád dělal chyby. Chiaki na něho pořád naléhal, že by se měl začít snažit ještě víc.
"Tohle nemá cenu, pro teď končím, máme ještě hodně času do večera." oddychl si unaveně Chiaki.
"Hej, mám nápad." řekl šibalsky Takumi.
"Co zas za debilní nápad?" zeptala se dívka.
"Flašku!" vykřikl.
"To nemůžeš myslet na nic jinýho než na chlast?" povzdychl si Chiaki.
"Ne, já myslím flašku jako tu hru." řekl.
"To je dobrej nápad!" vykřikla dívka.
"Na takový kraviny nemám čas!"
"Prostě se bojíš!"
"Co?"
"Bojíš se těch úkolů."
"Nebojim!"
"Tak hrej!"
"Fajn!"
Za pár minut se sešli na pojkoji Takumiho. Byl jako jediný prázdný takže měli celý pokoj pro sebe.
"Otačím první!" řekla šibalsky dívka a vytrhla Takumimu flašku z ruky.
"Co chystáš?"
"Uvidíte..." řekla.
Položila flašku na zem, udělala jednoduchý pohyb rukou a flaška se začala otáčet. Padla na Chiakiho.
"Takže první úkol stihne Chiakiho?" zasmála se.
"Polib Takumiho nebo se budete muset oba předemnou vyslíct!" zakřičela a začala se smát.
"Co je tohle za úkol?!" obořil se hned na ni.
"prostě ho polib. Jestli máš slabost pro holky, zavři oči a představuj si, že je to holka."
"Eeh?"
"Tak fajn tak se vysleč!" škádlila ho.
"Sakra Takumi proč nic neřekneš?!" zeptal se ho nervózně Chiaki.
"Je to sranda tě pozorovat jak odmítáš. Je to jen hra. Klidně si mě polib to je jedno..."
"Že já souhlasil..." řekl si potichu Chiaki a trochu se naklonil k Takumimu.
"Buď něžnej. S nikým sem se ještě nelíbal." zašeptal mu Chiaki. Takumi se začal smát.
Potom Chiakiho nenápadne chytl za záda a naklonil si ho k sobě. Dívka to nepostřehla, protože napjatě sledovala jejich obličeje. Chiaki překvapením ani nezavíral oči. Jen Takumi si to vychutnával. Když už Chiaki nemohl popadnout dech, Takumiho od sebe odstrčil.
"A tohle mělo být co?" vyskočil naštvaně na nohy.
"Nevím o čem mluvíš..." řekl nevinně a podíval se z okna.
"Ty seš fakt hajzl. Končím s touhle nesmyslnou hrou!" zakřičel naštvaně a už jen bylo slyšet prásknutí dveří.
"No, mohla bys teď taky jít." řekl k dívce.
"Ale zábava teprv začla." řekla smutně.
"Flaška se musí hrát minimálně ve třech zlato. Takže teď vypadni! fakt nemám náladu."
"Hmm." vstala a odešla z pokoje.
"Divný. Jen co Chiaki odešel, stal se z něho chladnej parchant..." šeptala si pro sebe dívka.
Chiaki mířil ven. Byli teď sice na hormách, ale i tak bylo teplo a byla tam nádherná tráva. Byl tam i strom a u něj jezero. Tam teď Chiaki spěchal. Chtěl si pod ten strom sednout, odpočívat a hlavně zpamatovat se z toho polibku.
Sedl si do pohodlné trávy a opřel se o strom. Zadíval se na hladinu jezera. Chytl se jemně za rty. V ten okamžik, mu na zádech proběhl vzrušující mráz. A přibyl i nový pocit...pocit chtíče. Toužil po dalším polibku.
"Probůh co to semnou je?" zazoufal si a opláchl si obličej čistou vodou z jezera.
V ten samý okamžik ho někdo chytl za rameno. Chiaki se lekl a podíval se na něj.
"Takumi...c-co tady chceš?" rychle vstal a couval pryč.
"Bacha Chiaki...!" pozdě. Chiaki padal do vody ale stačil se chytit Takumiho ruky. Takže do vody zahučeli oba.
Když byli pod vodou, oba se na sebe dívali. Takumi se mírně usmíval a Chiaki cítil, že i přes chladnou vodu jezera mu hoří tváře. Takumiho vlasy se pohupovali v mírných vlnkách a proudech jezera.
Chiaki rychle vyplaval na hladinu aby ten obraz zapudil. Byl zmatený. Nevěděl teď co má dělat, jak se cítí...co cítí. Po 19 let byl poklidně heterosexuálem a i když s pár dívkami chodil, nikdy to nevydrželo dýl než dva měsíce. Mohla by to být příčina? Jaktože teď tohle cítí k Takumimu, kterého po celý život nemusel.
Takumi se vynořil taky.
"Omlouvám se Chiaki." řekl a zase se podíval do vody.
"Za co?" snažil se předstírat klid.
"Za to, že jsem tě donutil mě políbit."
"To...?" řekl a připlaval k němu trochu blíž. Riskoval tím všechno, ale risk je zisk a tak to chtěl vyzkoušet.
Vzal něžně Takumiho obličej, který se stále díval stydlivě do hlibin jezera, a usmál se.
"Za tohle se už nemusíš omlouvat." zašeptal a políbil ho.
Takumi byl ze začátku trochu překvapený, ale pak se usmál a zavřel oči. S chutí příjmal všechny Chiakiovy polibky.
Když už nemohli popadnout dech, chtěl se Takumi od Chiakiho odlepit ale Chiaki chtěl víc. Nepouštěl ho.
"Počkej Chiaki..." řekl a nabral do plic vzduch.
"Já už nechci čekat..." pomalu otevřel oči a párkrát zamrkal.
Takumi ho vzal za ruku a vytáhl ho ven z vody.
"Naše oblečení je mokrý..." řekl Takumi.
"Postřeh." řekl rozmrzele Chiaki.
"Musíme se nějak zahřát ne?" usmál se Takumi šibalsky. Vzal si Chiakiho do náruče a políbil ho. Nejvášnivěji jak dokázel a pomalu ho směroval za velké keře, kde je nikdo neuvidí...
Tam ho položil něžně na zem a začal z něho svlíkat mohré a těžké oblečení.
"Takhle nám bude ještě větší zima..." zašeptal Chiaki.
"Přesto, že jsi jednička v celý škole, jsi na intimní záležitosti fakt nula..." zasmál se Takumi a začal mu kousat bradavky.
"Ty...semnou...emm..." říkal nervózně Chiaki a při té představě radši zakroutil hlavou.
"Jen se trochu uvolni. Neboj, nebude to nic, nebude to bolet." říkal konejšivým hlasem Takumi.
"Fajn, věřím ti." řekl Chiaki, zhluboka se nadechl a uvolnil se.
"Jo, to je ono." řekl sokojeně Takumi a za odměnu mu věnoval dlouhý polibek. Z jeho rtů si udělal mokrou cestičku k jeho krku. Ten laskal všemi možnými způsoby zatím co jeho chtivé ruce stačili z Chiakiho vyslíct zbývající oblečení.
Podíval se trochu níž a usmál se.
"Taková rychlost jo?" zasmál se.
"Jsem mladej a nezkušenej!" řekl Chiaki a podíval se jinam.
"Jasně, jasně. Jen žasnu že jsem tě dokázel vzrušit tak rychle. Vždyť si ze mě strhl jen triko. No ale jestli chceš, kalhoty si sundám---"
"Já sám!" rozkázal a sedl si. Pomalu mu vyslíkl kalhoty.
"Spokojenej?" zeptal se posměšně Takumi.
"A víš že jo?" usmál se Chiaki. Takumi chvilku strnul. Tohle bylo snad poprvé, co se Chiaki usmál.
"Co je?" zeptal se ho.
"Ten úsměv ti moc sluší, Chiaki." zašeptal a sklonil se k jeho vzrušenému údu.
"Ta...Takumi..." vzdychl když si Takumi začal hrát z jeho žaludem.
Tohle chtěl slyšet. Chiakiho hlas, jak vyslovuje jeho jméno. Už si představoval všechno co s ním chce udělat. Poté přestal Chiakiho trápit a ponořil si jeho úd celý do úst.
"Ta...ku...miii..." vzdychal Chiaki. Takumiho to tak vzrušovalo, že to ani nebylo možné. Takumi pohyby zrychlil. Hrál si z jeho údem, někdy ho nachvilku pustil a po pár vteřinách zase ponořil, aby vytáhl z Chiakiho co nejvíc stenů. Miloval jeho hlas.
"Ta...kumi..n-ne...já...já už...!!" vykřikl. Vyvrcholil se Takumimu do pusy a ten všechno s chutí spolkl.
"Tak dobře. Jsi připravenej?" zeptal se ho Takumi a chytl ho za nohy. Přikývl. Bylo mu to příjemné. Chvíli to bolelo, chvilku šimralo, chvilku to bylo příjemné, prostě se mu to líbilo.
Takumi do nělj pomalu vnikal.
"Tak...co? bolí to?" zeptal se ho Takumi.
"Trochu...ale...zvládnu to." vydechl Chiaki.
Když byl v něm Takumi naplno, lapal po dechu. Ale když viděl, že se Chiaki trochu kroutí, začal pomalu přirážet.
"To...to je tak...příjemný...!!" vydechl Chiaki.
"Nesmíme teď...moc křičet...jinak nás...někdo uslyší..." vydechl Takumi a Chiaki přikývl. Chvíli Takumi přirážel tak, jak doteď ale potom začal víc. Touha mu začala lézt na mozek. Tolik po něm toužil.
"Mmm...Takumi..." probral ho Chiakiho hlas.
"Ano?" řekl a usmál se.
"Ale...to nic. Jen...chci říkat...tvoje jméno." usmál se. Takumi se taky usmál a začal přirážet rychleji a rychlej.
"Takumi...Takumi...Takumi..." vzdychal Chiaki.
"Takumi...já už...! zase...!" vykřikl Chiaki.
"Společně....Chiaki..." vydechl Takumi. Oba, ve stejný okamžik vyvrcholili. Takumi v Chiakim ještě chvilku byl a lehl si na něj.
"Jaky to bylo?"
"Úžasný." vydechl a objal ho. Podíval se na oblohu.
"Podívej, už je tma." řekl a usmál se. Takumi se taky podíval nahoru.
"To to uteklo." zasmál se unaveně.
"Je úplněk." řekl Chiaki a ukázal na něj rukou.
"Není nic krásnějšího, než ležet na milované osobě při svitu měsíce." zasmál se Takumi a konečně z něho vylezl úplně celý.
"Víš, já tě tak nějak miloval už od začátku." řekl Takumi a zívl si.
"Tak proč si doprdele laškoval se všema těma holkama?" zeptal se malinko podrážděně Chiaki.
"Jednoduse jsem chtěl, abys žárlil." usmál se na něj.
"Jo ták. Pěkně blbej nápad jak si někoho získat." řekl ironicky.
"Já vím, omlouvám se."
"To nic. Taky tě miluju." usmál se Chiaki.
"Ale ne. Asi jsme zmeškali to vystoupení." řekl Takumi a chytl se za hlavu.
"Jaky?" zeptal se Chiaki.
"Hehé, neříkej mi, že si zapomněl." řekl ironicky.
"Počkej...tam to bavení? Ale ser na to..." zasmál se.
"Jo máš pravdu." usmál se na něho.
Chvíli tam leželi a dívali se společně na úplněk. Leželi tak, než úplně vychladli. Oba už byli dost unavení.
"Takumi? měli bysme už asi jít." podíval se na jeho obličej, který zakrývali dlouhé vlasy.
"Hmm? jo..,.máš pravdu." řekl ospale, "když na tobě se tak dobře leží..."
"Jestli chceš, můžeš dneska spát semnou."
"To ti to teď nestačilo?" zeptal se ospale Takumi a vstal. Chiaki si uvědomil dvojsmysl věty, kterou řekl a začervenal se.
"Myslel jsem jako v pokoji ně že jako...znova..." řekl hned.
"Já vím, dělám si srandu." zasmál se.
Oba se oblékli.
"Ty, Takumi, nemáš tu mikinu?" zeptal se Chiaki.
"Ne proč?"
"Tak mi pujč triko." řekl a natáhl ruku. Takumi si zase svlíkl triko a Chiaki taky. Obě namočil do vody.
"Co blbneš?" zeptal se ho dlouhovlásek.
"Uvidíš. Vem si ho zpátky a dělej jakoby nic." řekl Chiaki.
"Fajn." řekl nechápavě.
Oba vylezli z křoví a šli směrem chata. Když už byli skoro u východu, zastavila je ta dívka, co s nimi měla hrát.
"Kde jste byli kluci? prošvuihli jste naše vystoupení. Musela jsem hrát sama." řekla naštvaně.
"Malá nehoda." usmál se Chaki a hodil dívce mokré tričko.
"Fuj to je mokrý!" vyjekla a pustila triko na zem.
"Postřeh." prohodil a triko si zase chytl.
"A proč jste se nepřišli sem převlíct."
"No...my..."
"Jo, jednoduše jste se ulili a mě v tom nechali že?" řekla naštvaně a zase odešla pryč.
"Jo. Pěkně jsme se ulili." poznamenal Takumi.
"Tak dem, jsem mrtvej." řekl Chiaki.
Přešli dlouhou uličku až k Chiakimu pokoji.
"Nikdy si neřekl že máš pokoj pr sebe." řekl Takumi.
"Nikdy ses neptal" řekl Chiaki a hned sebou práskl do postele. Uvolnil místo i pro Takumiho, který si lehl vedle něj.
"Takumi, dej si ty vlasy někam. Lechtaj mě." řekl ospale Chiaki a poškrabal se na obličeji.
"Promiň zasmál se a věechny vlasy si z obličeje oddělal.
Oba dva si hned usnuli v náručích.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
